Moje narozeniny a výlet na velkou čínskou zeď

Zdravím opět z chladného, ale slunečného Pekingu! Dneska budu psát o tom, jak jsem tady oslavil svoje narozeniny a jak jsme s ostatními mezinárodními studenty podnikli výlet na velkou čínskou zeď. Ještě než začneme, tak bych vás chtěl upozornit na článek na idnes, který jsem našel včera na internetu a který mě dost překvapil. To místo, kde se to odehrává je tam, kde jsem před pár týdny byl s Pavlem na výletě... Tady to je :  Trest smrti v Číně. Tak, ale teď už pojďme k něčemu veselejšímu. Tak hurá na článek:

Moje narozeniny 

Fotka se všemi kamarády, kteří mě přišli popřát

25. října slavím každý rok narozeniny a nejinak tomu bylo i letos :). Jelikož venku už začala být opravdová zima, tak jsem se rozhodl, že pozvu všechny děcka k nám domů a uvařím jim večeři J. Haron (můj spolubydlící) se ochotně nabídl, že mi pomůže. Narozeniny jsem slavil v neděli. Jak jsme se vzbudili, tak jsem sel s Haronem na nákup do supermarketu. Nakoupili jsme opravdu hodně věcí a do dneška nechápu, jak to moje čínské kolo mohlo všechno uvést (mě, Harona a nákup).

Ale zvládli jsme to. Jak jsme přijeli zpátky k našemu domku, tak jsem po otevření dveří zůstal stát s otevřenou pusou. Nevěřil jsem vlastním očím! Během těch dvou hodin, co jsme s Haronem nakupovali, tak ostatní děcka mezitím tajně vyzdobili celý náš domek. Všude byli balónky, řetězy nápisy a přáníčka k narozeninám. Bylo to vážně nádherný! Později jsem se dozvěděl, že Haron jim dal tajně klíče, ať se můžou dostat dovnitř.

Večeře a hraní na kytaru...

Asi ve čtyři hodiny jsme začali vařit, aby vše bylo připraveno na šestou hodinu, kdy se měli všichni začít scházet. Byl to docela boj :). Samozřejmě, že ne kvůli našim kuchařským schopnostem ale kvůli kvalitě čínských hrnců a spotřebičů, které jsme ten den poprvé vyzkoušeli :). Ale všechno jsme to zvládli. Já jsem udělal, smažené maso s cibulkou na kari. Haron připravil dušené maso se zeleninou. Musím se pochlubit, že se nám to i přes zničené hrnce a totálně zašpiněnou kuchyňskou linku povedlo.

Happy birthday :)

No a od šesti hodin už bylo veselo :). Přišli úplně všichni, které jsem pozval, tak nás bylo opravdu hodně! Bylo to super! Po přípitku s Becherovkou mi zazpívali happy birthday a vrhli jsme se na jídlo. Snědli jsme úplně všechno, co jsme připravili, a tak jsem ještě během večera přidělával dumplings :). Poté Charlie začala hrát na kytaru a tak jsme zpívali :). I čínské písničky :). Pak si vzal kytaru i Joel (Madagaskar) a předvedl svoje hudební umění :).

Sdílení kultur :)

A že se ptáte, co jsme během večera pili? No většina lidí nepili alkohol, protože jsou muslimové nebo to prostě nikdy ještě nezkusili. (Ale becherovku „aspoň“ ochutnal každý :)). Takže půlka lidí pila nealko. My, druhá půlka jsme bili na pivku :). Povídali jsme si o všem možném. Byli tady lidé z těchto států. Uff, snad to dám dohromady: Thajsko, Laos, Kambodža, Vietnam, Papua Nová Guniea, Středoafrická republika, Kanada, Velká Británie, Madagaskar, Bangladeš, Čína a Česká Republika J.  Snad jsem na nikoho nezapomněl :).

Turnaj v šipkách :)

Později jsem uspořádal turnaj v šipkách. Zúčastnili se všichni a šampionkou mezi mezinárodními studenty se stala….LAURA! J. Měl jsem taky přichystanou cenu pro vítěze :). Byla to plácačka čínského alkoholu – Bajiu. Má to zhruba 55% alkoholu a téměř nikdo to nemá rád. Ale každý to pije :). No a Laura s tímto alkoholem nemá nejlepší zkušenosti a tak se jí udělalo trošku špatně, když se toho předevšemi napila. Bylo mě jí i trošku líto… Ale všechno bylo pořádku a ona se jen ujistila, že toto už opravdu nebude nikdy pít :). Šipky měli opravdu úspěch a tak jsem v pondělí moc poděkoval v International Student office, že jsem si je mohl půjčit…

Dárečky :)

Potom jsme si ještě povídali a hráli na kytaru. Bylo to opravdu moc pěkný. Každému se to líbilo a řekli jsme si, že musíme najít víc důvodů pro takovéto společné akce :).

Nevím, kolik z mých kamarádů si tento blog přeloží do svého jazyka, ale i tak bych jim chtěl ještě chtěl poděkovat za krásný večer a ze originální dárečky :)))… Děkuji!

Velká čínská zeď

Pohled z velké čínské zdi

Tuto sobotu jsem se konečně vydal na Velkou čínskou zeď. Už je to více než dva měsíce, co jsem tady, a na tuto turistickou atrakci číslo jedna jsem se dříve nedostal. Poslední víkend v říjnu byl pro výlet na velkou čínskou zeď jako stvořený. Předpovídali teplý den, slunečné počasí a navíc stromy jsou v celém Pekingu a okolí zbarveny do překrásných barev, takže pohled z čínské zdi je v toto roční období prý nejlepší.

Začátek výletu. Kam až dojdeme? :)

Nemůžu to zatím srovnat, ale nemám nejmenší problém s tím souhlasit J. Byl to úžasný den! Během týdne jsem pro výlet navíc motivoval dalších 6 kamarádů a tak jsem se těšil šesti-násobně víc :). Sraz jsme měli v 6:30 ráno. Upřímně bylo to docela náročné, protože pateční večer již tradičně patří pivu zdarma a tak jsme šli spát ve dvě hodiny ráno.

Bylo to ráno velké přemlouvání, ale jsem strašně rád, že jsme to zvládli. Nakoupili jsme si snídani a jeli jsme metrem směrem na Dongzhimen, kde jsme vzali autobus (myslím 916) do Huairou. Cesta autobusem trvala asi hodinu a chtěli jsme si při ní vyspat, ale neuvěřitelně hlasité oznamování stanic nám to opravdu nechtělo umožnit. V Huairou jsme si nakoupili ještě nějaké jídlo a usmlouval jsem minibus (za 50Y), který nás dovezl do Mutanyi.

Bylo tam opravdu hodně lidí. Tato část velké zdi je hodně turistická, obzvláště v tak překrásný den uprostřed podzimu. Ale to nám rozhodně nezkazilo náladu. Abychom ušetřili čas, tak jsme vyjeli lanovkou nahoru na velkou čínskou zeď (ano, vím, že to zní strašně, ale bylo s námi hodně holek a tak jsme se domluvili, že nahoru vyjedeme, ať mají energii i na chození po zdi). Z lanovky byl nádherný rozhled. Asi za 10 minut jsme byli nahoře.

Bylo opravdu nádherně. Jsem přesvědčený, že o mnoho lepší den pro návštěvu čínské zdi opravdu nemůže být. Bylo něco před jedenáctou hodinou a bylo na poslední týdny neobvyklé teplo. Dokonce jsem chodil jenom v tričku a litoval jsem toho, že jsem si nevzal kraťase! Byla úžasná viditelnost na všechny stromy byly oranžovo-žluto-červeno-hnědé! Krása!

No a tak jsme pomalu chodili po zdi, myslím, že jsem ten den vytvořil rekord v počtu vyfocených fotek za jediný den. Prostě nešlo nefotit :).

Bobová dráha - foceno za jízdy :)

Na zdi jsme strávili asi 4hodiny a užili jsme si spoustu legrace. A to nás ještě čekala cesta dolů! Jak jsem vám řekl, tak tato sekce čínské zdi je velmi turistická. Takže z velké čínské zdi se do údolí dalo sjet obrovským tobogánem na bobové dráze :))). Nahoře na zdi jsme každý vyfasoval jedny malé boby s kolečky, a bylo nám vysvětleno, že tady tou pákou uprostřed se brzdí. A když prý brzdit nebudeme, tak že to pojede moou rychle. A taky že jelo :). Celá cesta dolů mohla trvat asi 15minut a byla to vážně sranda. Když to člověk pustil bez brzdění, tak nabral opravdu velkou rychlost, že měl pocit, že ho to i v klopených zatáčkách vyhodí ven. Byla to taková třešnička na dortu.

I když jsme noc předtím skoro nespali, tak jsme přes den nebyli vůbec unavení. Asi nám to počasí dodávalo nějakou energii. Ale při cestě nazpátek to na nás padlo a tak jsme si v autobuse polehali na sebe na zem a celou cestu do Pekingu jsme spali. Číňani na nás docela čučeli :). Ale na to jsme si už zvykli, že :)

Byl to překrásný den a rád bych se na velkou zeď vydal ještě jednou. Existují i takové sekce (části) zdi, které jsou nerekonstruované a nechodí na ně skoro žádní turisté. Takové místo mě teď opravdu hodně láká a tak uvidím, jestli se mě to tento víkend podaří zrealizovat :)

Mějte se suprově! Ahoooj!