pondělí 21. února 2011

Dobrodružství na severu Thajska

Ahojte! Tak jsem tady zase. I kdyz dnes ne s klasickým článkem... :) Tentokráte jsem si pro vás připravil krátký fotopříběh z mého cestovaní po severu Thajska. Pro fotopříběh jsem se rozhodl zejmena proto, ze uz je to vylet temer 2 mesice starý a po něm se udalo strašně moc věcí, o který bych taky rád psal. Takže pokud bych nyní psal o všem podrobně, tak bych byl cely tento semestr s blogem pozadu a články by porad byly zpožděné. 

Takže ve zkratce úvod do děje:
Následujících par fotek je z deseti denního výletu na sever Thajska. Byly foceny zejména v džunglích okolo města Chiang Mai a hlavně v okolí vesničky Pai (směrem k Barmským hranicím)…

Toto je náš vůdce. Neuměl anglicky ani thajsky, protože je to uprchlík z Barmy. Ale v džungli se choval jako ryba ve vodě a bylo vidět, že tam celý život žil. Během výlety pro nás (bylo nás dohromady 5) několikrát připravil jídlo, které našel v džungli. Ať se už jednalo o ryby, které ulovil, o listy a kořeny rostlin, které vytrhal a povařil či třeba i o bambusové červy a ještě něco zajímavějšího :) Ale o tom až o pár fotek níž...



Každý den jsme strávili zhruba tak 6-7 hodin chozením. Zbytek dne jsme se nějak snažili obstarat a uvařit potravu. Hodně času taky zabralo stavění stanů. Ale první večer jsme přespali v tomto domečku, který měl jeho kamarád (také uprchlík z Barmy) postavený doslova uprostřed džungle. Měl tam pár zvířat a políčko- to bylo vše,co mu stačilo k životu...



Uvnitř domu. Zatímco jsme odpočívali, tak pro nás uvařili naprosto vynikající jídlo! 



Detail mačetou vysekané díry do bambusu a ruky našeho průvodce, kterému neuvěřitelně zářili oči štěstím, když po více 20 naseknutých bambusech našel to, co hledal: Místní delikatesu - bambusové červy! Chvíli jsme ho pozorovali a poté jsme mu začali pomáhat. Bambusoví červi se hledají tak, že prvně se vyhlédnou vhodné bambusy (to jsem moc nepochopil, podle čeho je vybíral - příště :)) a poté se k nim přiloží ucho a člověk musí poslouchat. A pokud zevnitř slyší takové chroupání či vrzání, tak to znamená, že to může zkusit mačetou rozsekat a pokusit se zevnitř vydlabat tuto pochoutku :P



Toto je část našeho úlovku :) Červíci to byli docela živí a pohybliví. Schovali jsme je do nádob vyrobených z bambusu  a nesli jsme je s sebou abychom si je mohli připravit další den na snídani (bylo to na Boží hod). :)


Ukázka jak jsme celou dobu vařili. Neměli jsme sebou žádné nádobí - všechno potřebné jsme si vždycky vyrobili z bambusů (lžičky, talíře, hůlky a také tyto "hrnce"). Do bambusu se prostě nalila voda a dalo se to na oheň. Bambus nikdy neprohořel a bylo to pokaždé velmi rychle ohřáté...


Oběd u potůčku. Měli jsme ještě z města čínské nudle, které jsme si ráno uvařili a zabalili do listů. V čase oběda jsme si jen vyrobili hůlky a mohli jsme jíst...


Naše nocležiště během druhého večera. Když jsme sem poprvé přišli tak na tomto plácku byla asi 2m vysoká tráva a pár malých palem. průvodce si sundal batoh a tričko a během asi 20minut to celé mačetou vysekal tak, že jsme mohli mít toto nádherné místečko uprostřed husté džungle. Poté jsme si jen pod stany naskládaly velkou vrstvu bambusových listů a už jsme mohli jít sednout a povídat k ohni...
Mimochodem kluk, který přidává dřevo do ohně je kamarád z Holandska, který je povoláním voják a už byl 5x na misi v Afghánistánu. Říkal, že byl vycvičený na několika kurzech přetíží, ale, že to, co jsme naučili od našeho průvodce tady na pomezí barmsko- thajských hranic je pro něho velmi užitečné...


Uhádnete, co to je? Budu vás chvilku napínat :). Asi okolo 10. hodiny večer jsme se rozhodli, že půjdeme do džungle na lov. Rozhodli jsme se proto, že když jsme seděli večer kolem ohně, tak jsme pořád slyšeli všelijaké zvuky a šustění listí. Určitě kolem nás byla v džungli spousta zvířat. Vzali jsme pušku, kterou měl průvodce neustále u sebe, čelovky a vyrazili jsme. Většinu času jsme šli potmě a jen jsme poslouchali. Bohužel, jsme ale asi nebyli moc dobří a hlavně jsme byli moc hluční a tak jsme nic nechytili, ale byl to super zážitek - na lovu jsme byli asi hodinu. No a poté, když jsme se vrátili k ohni to přišlo...(pokračovaní o obrázek níže)


Průvodcův pes, který s námi celý trek absolvoval něco zavětřil a rozběhl se do džungle. Průvodce ho okamžitě následoval s mačetou v ruce...My jsme seděli kolem ohně a poslouchali jsme zvuky z džungle. Asi za pět minut se vrátil s obrovským úsměvem na tváři a s kořistí v ruce. S krtkem :) Ano opravdu s krtkem! On poté neváhal ani minutku napíchnul krtka na klacek a nejprve z něj nad ohněm opálil chlupy. Poté ho sundal a vykuchal ho. Jak byl krtek vykuchaný, tak ho pořádně osolil a opepřil a začal ho grilovat... My cizinci jsme po sobě nejdříve nevěřícně pokukovali, ale z naprosto veselého výrazu našeho průvodce jsme usoudili, že to asi dobré. Navíc jsme všichni měli ještě hlad a tak jak byl krtek pořádně propečený, tak jsme ho celého snědli. Byl dobrý i když v něm bylo hodně kostí...Jo a abych nezapomněl, toto všechno se událo 24.prosince, takže toto byla naše Štědrovečerní večeře :) Kolik Čechů mělo v ten den na jídlo to, co my? :)


Toto je fotografie naší snídaně. Vlevo na fotce je vynikající, v bambusu uvařená rýže. Uprostřed jsou z bambusu udělané talířky. V tom spodnějším z nich je nějaký mix pálivých kořínků a malých rybiček, které jsme nachytali. No a v talířku se lžičkou (samozřejmě, že bambusovou) jsou povaření bambusoví červy. I když nějací by si ještě nějaké delší povaření zasloužili, tak byly vynikající! Prostě taková netradiční snídaně na Boží Hod Vánoční :)))


Jedno odpoledne jsme jsme stříleli do terčů vyrobených z listů.
I když puška byla značně nepřesná, tak jsme si to hodně užili! 


Tohle je už fotečka z druhého treku, který jsme absolvovali. Tento trek byl pojatý více civilizovaně a jeho součástí byli následující aktivity: rafting na divoké řece, trek k docela velkému vodopádu, rafting na bambusových vorech, návštěva motýlí farmy a hlavně také jízda na slonech!!! :)


Šli jsme podél pěkné říčky v takovém malebném údolíčku. Na této fotce jé pár z Belgie, který sedí na hřbetu slona, který se chystá jít napít i s jeho mláďaty. Tomu menšímu jsou 3 měsíce :) Bylo to ještě takové nemotorné slůně.


Toto je fotka, kterou jsou vyfotil, když jsem seděl na slonovi a krmil ho banány. On si o ně takto pořád říkal :) Bylo to vážně super. Jinak já jsem nikdy neseděl v sedačkách, které měli sloni nainstalované na zádech (viz. Belgičani). Celou dobu jsem seděl slonovi z rozkročenýma nohama přímo za krkem.


A toto je poslední fotka z dnešního krátkého foto příběhu. Už je focena na tržišti v Bangkoku a pochutnávám si na ní na vynikající křupavé a osolené kobylce :)


Tak to je pro dnešek vše. Doufám, že se vám moje fotky líbí a a že si dokážete představit, jaký styl dovolené to byl. Bylo to opravdu velmi aktivní. Před 2 lety jsem byl v Thajsku a strávil jsem to více méně klasicky - na ostrovech (island-hopping). Letos, nebo vlastně už loni, jsem to pojal víc aktivně. Oboje bylo skvělé. Příště bude asi nejlepší oboje věci nakombinovat :)

Tak se mějte krásně a můžete se těšit na další foto příběh, ten tu bude za pár dní a bude z Malajsie.

středa 16. února 2011

Jsem opět online! A v Pekingu!

Přivítání s kamarády na koleji v Pekingu po mém návratu
 z cestování (je nás tak málo protože ostatní studenti jeli
domů během období čínského nového roku a ještě
se nevrátili- tak to jsme teď všichni :))
Ahoj! Po téměř tří měsíční přestávce opět zdravím fanoušky svého blogu!  Zkoušky, cestovaní, Čínský Nový Rok a taky zařizování prodloužení mého studijního pobytu v Číně způsobili tuto dlouhou neaktualizaci  mého blogu.  Omluvám se za to. Nechci nyní slibovat, kdy bude další článek, ale mohu říci, že to bude určitě mnohem dříve J.

Nejprve se s vámi chci ale podělit o to nejdůležitější. Možná se někteří z vás diví, proč píšu v půlce února blog, když jsem měl vlastně přijet nazpátek do ČR osmého února. V půlce ledna (ano tedy asi 3 týdny před plánovaným odletem) mě vzhledem ke všem okolnostem, začala v hlavě vrtat myšlenka, zda by nebylo možné v Číně zůstat ještě jeden semestr. V podstatě jsem nevěřil v úspěch, ale nedalo mi to, a napsal jsem do Antverp (kde sídlí instituce, od které dostávám stipendium), zda by nebylo možné zůstat v Pekingu ještě během jarního semestru. V úspěch jsem nevěřil zejména ze dvou důvodů. Zaprvé, byl jsem si téměř jistý, že ten stipendijní program, od kterého dostávám peníze, už končí. No a zadruhé bylo už téměř na konci mého pobytu a času na zařízení všech případný formalit už opravdu moc nebylo.

Ale přišla mi velmi pozitivní odpověď, že po splnění určitých podmínek, budu moci v Číně ještě zůstat. Poté následovalo velké emailové zařizování všech důležitých formalit. Ale po dvou týdnech neustálého emailování se mi to (zdá se) podařilo a já můžu zůstat v Číně i během jarního semestru. Napsal jsem „zdá se“, protože nechci nic zakřiknout z důvodu, že ještě to není všechno černé na bílém (tedy smlouvy ještě nejsou podepsané), ale všichni zúčastnění již souhlasili, takže věřím, že už to bude jen formalita J.

Nejzajímavější asi je, co tady plánuju v Pekingu během jarního semestru dělat. Budu zde totiž psát svoji diplomovou práci. Ve současnosti hodně čtu a snažím se vymyslet nějaké téma, na které toho ještě nebylo moc napsáno a hlavně takové, které by mě bavilo. Mám to mít vybrané do pátku, takže už moc času není – i když už se to docela dobře rýsuje :) Ale víc vám o tom napíšu, až to budu mít všechno oficiálně zadané.

To je pro dnešek téměř všechno, co jsem vám chtěl napsat. Poslední věcí je, že jsem již do mé fotogalerie na Picase nahrál fotky ze všeho, co jsem za poslední tři měsíce podnikal. Takže se může podívat. Až budu mít více času, tak se pokusím udělat takový fotopříběh, kde se vám pokusím popsat nejzajímavější zážitky z cestovaní po Thajsku, Kambodži a z oslav Čínského Nového roku J

Mějte se všichni moc pěkně a brzo ahoj!
Z Pekingu zdravi,
Jirka