Po posledních třech dnech v Brně, které jsem strávil, balením, vyřizováním a loučením s mými kamarády, jsem v pátek 27. 8. 2010, okolo půl 10 ráno, naskočil do auta směr letiště Vídeň. V autě jsem nebyl sám. Do Vídně mě vezli rodiče Pavla, mého kamaráda, který také stráví podzimní semestr v Číně. Pavel je nyní také v pátém ročníku na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy University a známe se již od prvního ročníku, kdy jsme spolu jeli na lyžařský kurz, pořádaný MU.
Cesta na letiště proběhla hladce a bez komplikací (až na malou zajížďku ve Vídni), kterou Pavlův táta vyřešil více než zkušeně. Na letišti jsme byli téměř čtyři hodiny před odletem, někdo by mohl namítnout, že to je hodně, ale já jsem byl velmi spokojený, protože po komplikacích s dvěma téměř zmeškanými odlety během letošního léta, budu na letišti už vždycky bývat s velkým předstihem :)
Do Dubai jsme letěli s Boingem (pro zájemce: 777-300ER) a let vůbec neprobíhal hladce! Teda alespoň po startu. Na Vídni totiž bylo téměř černo a my jsme prolétali bouřkou! Samozřejmě nás zasáhli turbulence. Ale jaké!!! Letadlo sebou házelo, naklánělo se, praskalo všude možně a lidé při každém propadu o několik metrů dolů lidé pištěli, jako kdyby letadlo padalo (dobré přirovnání, že :) ). V životě jsem nic takového ještě nezažil a to jsem už letěl opravdu mockrát. Celé to trvalo tak 5-10minut. Jediné, k čemu bych to mohl přirovnat, tak k přeletu letadýlkem z Manily na ostrov Boracay na Filipínách, kde jsem byl před více jak rokem. Ale jak jistě cítíte, již ze srovnání letu v obřím Boingu Dubajské letecké společnosti Fly Emirates s malým letadélkem nějaké filipínské společnosti je znát, že to bylo opravdu špatné. Tož ale, přežili jsme a pilot se naopak vytáhl při přistání v Dubai, kde přistál tak skvěle , že opravdu nebyl cítit kontakt se zemí.
Jedna z hal na letišti v Dubai |
Po prochození letiště jsme si ještě povídali a pak už Dora musela letět. Letěla také na semestrální studijní pobyt do zahraničí. Konkrétně do Japonska do Osaky. S Pavlem jsme dostali okamžitě pozvání na návštěvu, kterého bychom během podzimu rádi využili :)
Já jsem vylezl z moderního, kvůli olympijským hrám rozšířeného, letiště a vzal si taxíka. Při zhruba hodinové cestě jsem začal oprašovat moje znalosti čínštiny. Po cestě v nekonečných zácpách po šesti proudých dálnicích byla docela sranda. Ja naučil taxikáře něco málo češtiny a on mě zas opravoval moji výslovnost . Vyhodil mě u Beijing Forestry University asi o půl sedmé večer a hned mě překvapilo, kolik tam bylo všude studentů. Nikdo neuměl anglicky a tak jsem asi po půl hodině našel 100m vzdálenou budovu, kde jsem měl být během podzimního semestru ubytovaný.
Říkám měl, protože se mně stalo to, v co každý student po cestě přes celou planetu doufá. Řekli mě, že pro mě nemají místo! Super :( Ještě, že jsem si během Srpna 2x potvrzoval e-mailem, zda se mnou opravdu počítají. Dostalo se mi pokaždé kladné odpovědi. Ach jo… No co už, tak jsem musel řešit tuto nepříjemnou situaci. Samozřejmě, že kolej bába na koleji pro zahraniční studenty mluví jenom čínsky, tak mě musela pomáhat první mezinárodní studentka, kterou jsem tu potkal, Linea z Afriky (ještě nevím odkud přesně). Po telefonátu s koordinátorkou mezinárodních studentů situace byla taková. Ta ženská co neumí anglicky, mě odveze taxíkem do nějakého hotelu, kde několik nocí zůstanu, a až se uvolní pokoj na koleji, tak se přestěhuji tam. No a ty peníze, které utratím v hotelu za ubytování, tak ty mě poté odečtou z mého půl ročního nájmu. To je plán- a já jen doufám, že to tak bude! Protože ona mě odvezla do hotelu, kde se platí za noc v přepočtu na koruny zhruba 600 Kč na noc. To je na Čínu docela hodně. No víc než hodně. Na pokoj si opravdu nemůžu stěžovat, je velký, s televizí, počítačem a luxusní sprchou. Ale i přesto bych už byl radši na skromnější koleji s mezinárodními studenty.
Můj dočasný domov- hotelový pokoj :/ |
PS: Těším se na vaše poznámky, dotazy a komentáře! Tak jen směle do nich :)
Pěkné:-) Jsem zvědavá, jestli ti strhnou ty money za hotel... Jinak Dubaj... hned bych tam jela, škoda, že jste nemohli ven.:-/
OdpovědětVymazatTaky jsem hodne zvedavej... Ale pevne verim, ze jo! A do Dubai se urcite budu chtit nekdy podivat- nejlepsi na dubai je podle me naplanovat si tam tak 2-3 denni stopover pri nejakem delsim letu s fly emirates (je to zadarmo). Me to nechteli dat kvuli stipendiu :/
OdpovědětVymazatNo máš pěkné zážitky, těším se na pokračování!
OdpovědětVymazatCo se týče toho vlaku, tys nebyl nikdy na Charles de Gaulle?
Osaka je zajímavá - hrad celkem ujde, moderní čtvrť je fakt dobrá, ale co je nej je jídlo. Japonci sami do tohohle města jezdí na večeři třeba stovky km :)
Proč Jackie, Aničko? :)
OdpovědětVymazatDěkuju! Na Charles de Gaulle jsem nebyl, ani na jiném letišti, kde by to bylo, tak mě to docela překvapilo. Hlavně ta vzdálenost, co to ujelo! :)
Hm, ta Osaka zní čím dál tím lépe... :)
Hmmm, poznals mě. Kennedy :) to už je dávno....
OdpovědětVymazatMi občas to tvoje cestování připomíná vlastní zážitky z cest :)
Jo, do Osaky určitě jeď. Akorát mě napadá, ona určitě studuje na Kansai Gandai, že? A ta není úplně v Osace, je tak napůl mezi Kjótem a Osakou (ale blíže k ní). No a taky se určitě mrkni aj na Kjóto, je nádherné. Ideální měsíc je listopad, ale bude všude strašně turistů a vše bude dražší (zbarvené stromy). Dovezeš mi čaj, prosím? :)
Zdar,
OdpovědětVymazatužij si to tam a je super, že zas píšeš blog.. Bys mohl být spisovatel ;-)
Jackie: tak se pripomen s tim cajem nekdy na konci ledna a privezu :)
OdpovědětVymazatMartin: diky diky:)